Půjčky a úvěry

Půjčky se dělí na bankovní a nebankovní, přičemž získat půjčku v bance je většinou náročnější. Banka bývá opatrnější a více prověřuje platební schopnosti klienta.

Při porovnávání půjček je potřeba zaměřit se na RPSN (roční procentní sazba nákladů, tedy úrok a poplatky), která se liší od úrokové sazby. Ta bývá navíc vyjádřena podle doby úročení (p.a. – roční úročení, p.q. – čtvrtletní úročení, p.m. – měsíční úročení, p.d. – denní úročení).

Nejpoužívanějším typem půjčky na našem trhu je tzv. spotřebitelský úvěr a kreditní karta. Úvěry se dále dělí na účelové (na konkrétní věc) a neúčelové (banka se nezajímá o to, na co peníze použijete). Dále je možné půjčky rozdělit podle charakteru na kontokorentní (možnost jít na běžném účtu do záporného zůstatku), revolvingový (banka stanoví úvěrový rámec a termín, k němuž bude úvěr při splnění stanovených podmínek obnoven), lombardní (je zajištěn zástavou, většinou cennými papíry), eskontní (podstatou je odkup cenného papíru před termínem jeho splatnosti, přičemž banka vyplatí majiteli směnky podle rizika 70 – 90% hodnoty směnky) a hypoteční (jde o dlouhodobý úvěr se splatností až 40 let a podstatou je ručení nemovitostí).

Hypotéka se navíc dělí na neúčelovou (americká hypotéka), kdy je úvěr kryt zástavou nemovitosti, ale může být použit k libovolným účelům, a účelovou, tedy poskytnutou na nákup nemovitosti, stavebního pozemku apod. U hypoték se dále setkáváme s termínem fixace úrokové míry, což znamená, že po celou dobu této fixace má klient stejnou úrokovou míru a po ukončení fixace může úvěr refinancovat (přejít k jiné bance) či doplatit zbytek.

Kreditní karta: Nástroj bezhotovostního placení i krátkodobého úvěru

Kreditní karta je platební nástroj, který umožňuje držiteli čerpat finanční prostředky formou krátkodobého úvěru od vydavatelské instituce, nejčastěji banky. Od debetní karty se zásadně liší tím, že se platby neodečítají okamžitě z účtu klienta, ale z úvěrového rámce přiděleného bankou. Klient poté útratu zpětně splácí – buď v bezúročném období, nebo postupně s úroky.

Kreditní karty jsou běžně akceptovány v kamenných obchodech, online prostředí i pro platby v zahraničí. Jsou spojeny s řadou doplňkových výhod, ale také s riziky plynoucími z neuváženého zadlužení.

Funkce a způsob použití

Držitel kreditní karty může kartou platit zboží a služby až do výše schváleného úvěrového limitu, přičemž prostředky čerpá z prostředků banky, nikoliv ze svého účtu. Na konci tzv. účtovacího cyklu, zpravidla jednoho měsíce, obdrží klient výpis s přehledem transakcí a částkou k úhradě.

Pokud klient uhradí dlužnou částku v plné výši do konce bezúročného období (zpravidla 45–55 dní), neplatí žádné úroky. Pokud zvolí splácení po částech, je zůstatek úročen obvykle poměrně vysokou sazbou (v ČR běžně 18–26 % ročně).

Typické vlastnosti kreditních karet

• Bezúročné období – možnost bezplatného čerpání úvěru při včasné úhradě
• Minimální měsíční splátka – většinou okolo 5–10 % z dlužné částky
• Úroková sazba – vysoká při nesplácení, často vyšší než spotřebitelské úvěry
• Cashback a věrnostní programy – některé karty vrací malé procento z každé útraty
• Cestovní a nákupní pojištění – připojištění automaticky v ceně prémiových karet
• Možnost blokace a reklamace transakcí – zvýšená ochrana oproti hotovosti

Výhody a nevýhody

Výhody:

• Rychlý přístup k úvěru bez nutnosti schvalování každé transakce
• Bezúročné období umožňující bezplatné financování
• Záložní zdroj peněz v nouzi
• Zvýšená bezpečnost při platbách online i v zahraničí
• Možnost reklamace podvodných nebo chybně zaúčtovaných plateb

Nevýhody:

• Vysoké úrokové sazby při nesplácení včas
• Riziko zadlužení při nezodpovědném používání
• Poplatky za výběry z bankomatu či vedení karty
• Možnost zneužití při ztrátě nebo odcizení, pokud není karta včas zablokována

Rozdíl mezi kreditní a debetní kartou

Debetní karta je napojena na běžný účet a platby se z něj odečítají ihned, bez možnosti čerpání úvěru. Kreditní karta je naopak samostatným úvěrovým nástrojem, a pokud není včas splacena, generuje dluh.

V České republice bývají tyto dva typy karet veřejností často zaměňovány, přestože mají zcela odlišnou funkci a právní podstatu.

Historie a vývoj

První náznaky kreditního systému se objevily už v 19. století v USA. Moderní kreditní karty, jak je známe dnes, se rozšířily od 50. let 20. století díky společnostem jako Diners Club, American Express a později Visa a MasterCard. Do Evropy se kreditky dostaly v 70. letech a v České republice se začaly výrazněji používat až po roce 2000.

S rozvojem e-commerce a digitalizace bankovnictví roste i význam virtuálních kreditních karet, které poskytují stejné funkce bez nutnosti fyzického plastu.

Hypotéka: Klíčový nástroj financování bydlení

Hypotéka je dlouhodobý účelový úvěr zajištěný zástavním právem k nemovitosti. Nejčastěji ji poskytují banky a její hlavní funkcí je financování koupě, stavby či rekonstrukce nemovitosti. Pokud dlužník nesplácí, může věřitel prodat nemovitost a získat zpět své peníze.

Základní charakteristiky hypotéky

Hypotéka se skládá z několika důležitých parametrů:

• Výše úvěru – zpravidla až 90 % hodnoty nemovitosti.
• Doba splatnosti – běžně 20 až 30 let.
• Úroková sazba – může být fixní nebo variabilní.
• Zajištění – vždy je požadována nemovitost jako zástava.

Typy hypoték

Účelová hypotéka

Nejrozšířenější forma, určená výhradně na bydlení nebo rekonstrukci. Nabízí nejlepší podmínky.

Americká hypotéka

Bezúčelová – peníze lze využít libovolně. Cena za volnost je vyšší úroková sazba a omezená výše úvěru.

Hypotéka pro mladé

Státem podporované zvýhodnění pro žadatele do určitého věku, často s výhodnějšími podmínkami nebo dotacemi.

Proces získání hypotéky

1. Předběžné posouzení bonity – banka prověří příjmy a výdaje žadatele.
2. Znalecký posudek – určení hodnoty zastavované nemovitosti.
3. Uzavření smlouvy – hypotéční a zástavní smlouva.
4. Čerpání úvěru – po splnění podmínek, často přímo na účet prodávajícího.
5. Splácení – pravidelné měsíční splátky, s možností mimořádných splátek.

Rizika a regulace

Hypotéky jsou přísně regulované. ČNB určuje limity jako DTI, DSTI a LTV, které omezují přílišné zadlužení. Rizikem je především růst úrokových sazeb nebo pokles hodnoty nemovitostí. Ztráta příjmu může vést k nesplácení a následné ztrátě nemovitosti.

Hypotéky v České republice

Hypotéky se masivně rozšířily po roce 2000. V roce 2022 došlo ke skokovému zvýšení úrokových sazeb kvůli inflaci, což výrazně snížilo dostupnost bydlení. V poměru k příjmům patří ceny nemovitostí v Česku k nejvyšším v Evropě.

Význam hypoték pro ekonomiku

Hypotéky ovlivňují stavebnictví, ceny nemovitostí a zadlužení domácností. Růst hodnoty nemovitostí zvyšuje bohatství domácností, ale i jejich zranitelnost vůči ekonomickým výkyvům.

Kontokorent a revolvingový úvěr

Kontokorent a revolvingový úvěr představují dva odlišné, ale často zaměňované finanční produkty, které slouží k pokrytí krátkodobých výpadků v cashflow. Jsou běžně využívány jak fyzickými osobami, tak podnikatelskými subjekty. Přestože mají společný cíl – poskytnout okamžitý přístup k finančním prostředkům – liší se ve formě, způsobu čerpání a splácení.

Kontokorent

Kontokorent (někdy též kontokorentní úvěr) je typ bankovního úvěru, který je automaticky navázán na běžný účet klienta. Umožňuje přečerpat zůstatek na účtu do předem sjednaného limitu. Jedná se tedy o jakousi záložní finanční rezervu, kterou může klient kdykoliv využít bez nutnosti samostatného sjednávání úvěru v daný moment.

Základní charakteristiky

• Úvěrový rámec: předem schválený limit (např. 10 000 Kč), do kterého lze jít „do mínusu“.
• Čerpání: automatické, při nedostatku vlastních prostředků.
• Úročení: úrok je účtován pouze za skutečně čerpanou částku a pouze po dobu jejího využívání.
• Splatnost: obvykle se neváže na konkrétní termín; částečné nebo úplné splacení probíhá automaticky při příchozích platbách na účet.

Výhody a nevýhody

Výhody:

• Okamžitý přístup k penězům.
• Flexibilní splácení.
• Ideální pro překlenutí krátkodobých výpadků.

Nevýhody:

• Vyšší úroková sazba než u klasických úvěrů.
• Riziko „setrvalého mínusu“, který se těžko splácí, pokud uživatel účet pravidelně neplní.

Revolvingový úvěr

Revolvingový úvěr je specifický typ obnovitelného úvěru, který po splacení čerpané částky automaticky znovu zpřístupňuje úvěrový rámec, aniž by bylo nutné uzavírat novou smlouvu. Tento typ úvěru je často využíván například u kreditních karet nebo podnikatelských úvěrů.

Základní charakteristiky

• Úvěrový rámec: stanovená výše úvěru, kterou lze opakovaně čerpat.
• Čerpání: aktivní – klient sám rozhoduje, kdy a kolik prostředků využije.
• Splácení: obvykle formou měsíčních splátek, s možností předčasného splacení a opětovného čerpání.
• Úročení: opět pouze z čerpané částky, ale může být doplněno o poplatky za správu úvěru.

Příklad fungování

Klient má revolvingový úvěr 50 000 Kč. Čerpá 20 000 Kč, které splatí za dva měsíce. Po splacení má znovu k dispozici plných 50 000 Kč, aniž by musel o něco žádat.

Srovnání kontokorentu a revolvingového úvěru

Vlastnost	Kontokorent	Revolvingový úvěr
Forma	Součást běžného účtu	Samostatný úvěrový produkt
Způsob čerpání	Automaticky	Aktivní (na žádost klienta)
Splacení	Automaticky z příchozích plateb	Podle splátkového kalendáře
Obnova úvěru	Při každé nové platbě na účet	Po splacení částky se obnovuje
Využití	Krátkodobé pokrytí salda	Opakované financování potřeb
Poplatky a úroky	Vyšší úrok, méně poplatků	Kombinace úroku a poplatků

Bezúčelová půjčka - spotřebitelský úvěr

Bezúčelová půjčka je typ spotřebitelského úvěru, který nevyžaduje uvedení nebo doložení účelu využití půjčených finančních prostředků. Je poskytována jak bankovními, tak nebankovními institucemi a patří mezi běžně dostupné úvěrové produkty pro fyzické osoby.

Charakteristika

Bezúčelová půjčka je zpravidla nezajištěný úvěr, což znamená, že není vyžadováno ručení nemovitostí nebo jiným majetkem. Klient může prostředky využít libovolně – například na nákup zboží, úhradu služeb, konsolidaci jiných závazků nebo osobní spotřebu.

Výše úvěru se obvykle pohybuje v rozmezí několika tisíc až stovek tisíc korun. Doba splatnosti bývá kratší než u účelových půjček, typicky v řádu několika měsíců až let.

Výhody

• Volné použití prostředků – klient není vázán specifickým účelem ani povinností doložit využití peněz.
• Rychlost vyřízení – v mnoha případech lze půjčku sjednat online a vyřízení trvá jen několik hodin či dnů.
• Jednodušší administrativa – oproti účelovým úvěrům není nutné předkládat faktury, smlouvy ani jiné doklady o využití prostředků.

Nevýhody a rizika

• Vyšší úroková sazba – vzhledem k absenci zajištění a kontroly účelu bývá úrok zpravidla vyšší než u účelových úvěrů.
• Vyšší celkové náklady – kromě úroku je třeba zohlednit také RPSN, která zahrnuje poplatky spojené s vedením úvěru, pojištěním nebo sjednáním.
• Riziko nadměrného zadlužení – vzhledem k dostupnosti a rychlosti vyřízení hrozí u části klientů vznik dluhové pasti, zejména při nedostatečném finančním plánování.

Podmínky poskytnutí

• plnoletost a právní způsobilost žadatele,
• prokázání pravidelného příjmu (např. zaměstnání, podnikání, důchod),
• absence negativních záznamů v registrech dlužníků (např. SOLUS, CBCB),
• trvalý pobyt nebo občanství v ČR.

Využití a vhodnost

Bezúčelová půjčka je vhodná především pro osoby, které potřebují rychle získat finanční prostředky bez nutnosti dokládat účel. Může sloužit například k financování neodkladných výdajů, menších investic nebo krátkodobé spotřeby.

Není doporučována pro dlouhodobé financování, k úhradě jiných závazků bez finančního plánu nebo jako forma krytí provozních výdajů při dlouhodobém nedostatku příjmů.

Legislativní rámec v České republice

Bezúčelové půjčky spadají pod zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který upravuje pravidla poskytování úvěrů nebankovními i bankovními subjekty. Dohled nad dodržováním zákona vykonává Česká národní banka (ČNB), která zároveň vede seznam licencovaných poskytovatelů.

Srovnání s účelovou půjčkou

Kritérium	Bezúčelová půjčka	Účelová půjčka
Použití prostředků	libovolné	specifikované a doložené
Úroková sazba	vyšší	nižší
Administrativa	nižší	vyšší
Schvalovací proces	rychlejší	pomalejší
Výše úvěru	obvykle nižší	obvykle vyšší

Půjčka na zboží: Mechanismus spotřebitelského financování a jeho rizika

Půjčka na zboží představuje specifický typ spotřebitelského úvěru, při kterém si zákazník pořídí zboží (např. elektroniku, nábytek, automobil apod.) na splátky s tím, že plnou cenu zboží uhradí věřiteli (nejčastěji finanční instituci) v průběhu dohodnuté doby. Tento typ půjčky je v České republice i celosvětově hojně rozšířen zejména díky nízké vstupní bariéře pro spotřebitele, a tedy dostupnosti i pro osoby bez výrazných finančních rezerv.

Základní princip

Půjčka na zboží je formou úvěru, kdy zboží je zákazníkovi vydáno ihned, zatímco platba je rozdělena do měsíčních splátek, často včetně úroku a dalších poplatků. V některých případech se lze setkat s tzv. nulovým navýšením, kdy obchodník (nebo poskytovatel úvěru) deklaruje, že zákazník zaplatí pouze cenu zboží, bez úroků. Tyto nabídky však bývají často podmíněny přísnými podmínkami, například krátkou dobou splácení nebo nutností zakoupení pojištění úvěru.

Půjčku může poskytovat přímo obchodník ve spolupráci s některou z úvěrových společností (např. Home Credit, Cofidis, Essox), nebo i banky. Samotný proces nákupu na splátky bývá zpravidla vyřízen přímo na místě prodeje nebo online, včetně schvalovacího procesu úvěru.

Typické znaky půjčky na zboží

• Účelovost: Půjčka je účelově vázaná na konkrétní zboží – nelze ji použít na jiné nákupy.
• Nižší částky: Obvykle se jedná o nižší úvěry v řádu několika tisíc až desítek tisíc korun.
• Rychlé schválení: Často dochází ke schválení během několika minut bez složité administrativy.
• Možnost akontace: Zákazník může složit část ceny zboží ihned a zbytek splácet postupně.
• Vázanost na prodejce: Půjčku lze využít jen na zboží od určitého obchodníka či řetězce.

Výhody a rizika

Výhody:

• Umožňuje okamžité pořízení zboží bez nutnosti mít celou částku k dispozici.
• Snadná dostupnost – i pro osoby s nižším příjmem nebo bez úspor.
• V některých akcích lze získat půjčku bez navýšení.

Rizika:

• Vysoké RPSN (roční procentní sazba nákladů) u méně výhodných nabídek.
• Nadměrné zadlužování spotřebitelů, kteří si půjčují na zboží, které reálně nepotřebují nebo si ho nemohou dovolit.
• Možnost ztráty zboží při nesplácení – některé typy úvěrů umožňují věřiteli odebrat zakoupený předmět.
• Skryté poplatky a nevýhodné podmínky pojištění schopnosti splácet.

Právní rámec v ČR

Půjčky na zboží spadají pod zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., který ukládá povinnost poskytovateli úvěru:

• Transparentně informovat o celkových nákladech,
• Prověřit úvěruschopnost klienta,
• Umožnit předčasné splacení úvěru,
• Dodržovat maximální sankce a poplatky stanovené zákonem.

Úvěrové společnosti musí být registrovány u České národní banky, která nad jejich činností vykonává dohled. Spotřebitelé mají rovněž právo na 14denní lhůtu pro odstoupení od smlouvy, bez udání důvodu.

Ekonomický slovník - pojmy související s půjčkami, úvěry a dluhy

Úroková sazba

Cena za půjčení peněz. Ovlivňuje ji centrální banka a promítá se do hypoték, půjček i spoření. Je to nástroj měnové politiky.

RPSN (roční procentní sazba nákladů)

Vyjadřuje skutečné roční náklady na úvěr včetně všech poplatků. Je spolehlivějším ukazatelem než samotná úroková sazba a usnadňuje srovnání půjček.

RPSN se skládá většinou z:

• úrokové sazby (odměny věřitele za úvěr)
• pojištění úvěru
• poplatku za vedení úvěrového účtu
• poplatku za výpisy
• dalších poplatků

RPSN je součet všech těchto hodnot a jde tedy o skutečnou částku, kterou dlužník zaplatí svému věřiteli za jeden rok.

Rozpočet (veřejný i osobní)

Plán výdajů a příjmů. Státní rozpočet určuje, kolik stát utratí a kde vezme peníze. Osobní rozpočet pomáhá domácnostem hospodařit s penězi.

Debetní karta

Platební karta, kterou platíte přímo z vlastního bankovního účtu. Při každé platbě se částka ihned odečte. Neumožňuje čerpat peníze "na dluh".

Kreditní karta

Platební karta, která umožňuje půjčit si peníze až do stanoveného limitu. Pokud není dluh splacen včas, účtuje se vysoký úrok. Při správném používání může být užitečná, ale představuje i riziko zadlužení.

Základní parametry:

• Kreditní kartou se dá platit všude tam, kde se dá platit běžnou platební kartou, z tohoto hlediska v tom není žádný rozdíl.
• Lákadlem a výhodou kreditních karet je bezúročné období, jehož začátek je většinou první den v kalendářním měsíci.
• S používání kreditní karty jsou v současné době spojeny výhody pro držitele karty ve formě slev u obchodníků apod.
• Po uplynutí bezúročného období musí držitel zaplatit také úroky z výše aktuálně čerpané částky.

Kontokorent

Kontokorent je forma průběžného úvěru sjednávaná typicky k běžnému bankovnímu účtu. Klient banky může díky kontokorentu čerpat peníze i nad rámec dostupného zůstatku vlastních finančních prostředků – čili jinak řečeno může ze svého bankovního účtu čerpat finance i do mínusu až do výše stanoveného kontokorentního rámce.

Typy a úskalí kontokorentu
Kontokorent často funguje tak, že jej klient musí jednou za určené období zcela splatit (jeho bankovní účet nemůže být trvale v mínusu, musí být jednou za určené období na nule), typicky jde o období jednoho roku, čili kontokorent musí být minimálně jednou ročně vyrovnán / splacen.

Banky nabízí často několik typů kontokorentních úvěrů, vždy s nějakou úrokovou sazbou a někdy také s poplatkem za přistavení kontokorentu na další období (typicky jeden rok). Většinou to bývá tak, že čím je poplatek za přistavení kontokorentu vyšší, tím nižší je úroková sazba a naopak.

Smlouva ke kontokorentu je nejčastěji na neomezenou dobu. Banky nabízí kontokorent pro fyzické osoby i firmy. Pro přidělení výše kontokorentu vycházejí z obratů na bankovním účtu klienta.

Hypotéka

Dlouhodobý úvěr určený především na financování bydlení. Zajištěn bývá nemovitostí, která často slouží jako předmět zástavy. Hypotéky mají obvykle nižší úrok než spotřebitelské úvěry, ale splatnost se může protáhnout i na několik desítek let.

Veřejný dluh

Celkový dluh státu, vznikající kumulací rozpočtových deficitů. Zahrnuje jak domácí, tak zahraniční závazky. Vysoký veřejný dluh může ohrozit stabilitu státních financí a důvěru investorů, zvláště pokud jeho obsluha (splácení úroků) zatěžuje rozpočet.

Insolvence

Situace, kdy osoba nebo firma není schopna splácet své závazky. V Česku existuje insolvenční řízení, jehož cílem je buď reorganizace dluhů, nebo jejich částečné odpuštění – například oddlužením u fyzických osob.

Úvěrové riziko

Riziko, že dlužník nesplní své závazky – tedy že nesplatí půjčku nebo dluhopis. Vyšší úvěrové riziko obvykle znamená vyšší úrokovou sazbu. Instituce ho hodnotí pomocí tzv. kreditního skóre nebo ratingu.

Finanční gramotnost

Schopnost rozumět základním finančním pojmům a správně s nimi zacházet – například plánovat rozpočet, rozumět úvěrům, spoření, investicím či rizikům. Nízká finanční gramotnost může vést k zadlužení nebo finanční nestabilitě.